Hlavním zakladatelem spolku byl pan ředitel František Procházka (viz. pamětní deska na žihobeckém zámku). Slavnostní zahajovací představení se odehrálo v pondělí velikonoční dne 8. dubna 1901. Představení se jmenovalo České Amazonky aneb Ženská vojna, žertovná hra se zpěvy a tanci o 3 jednáních od J. K. Tyla, s hudbou sestavenou p. učitelem A. Klee v režii p. Pekárka. Z dobového plakátu lze vyčíst i osoby a obsazení. Mezi herci je řada typických a tradičních rodinných příjmení ze Žihobec. Například: Dlouhá, Kojzar, Nová, Sporka, Vaněk, Veselý, Železný a další.
Pro zajímavost - začátek představení v 19:30, ceny sedadel 60 haléřů v 1. a 2. řadě, v ostatních 40 haléřů, k stání 20 haléřů. Předprodej lístků v obchodě p. Josefa Železného. Obleky Amazonkám dodal Divadelní závod J. Kellera v Praze, plakáty vytiskl p. Aleš Janský v Sušici.
Činnost spolku pokračovala v dalších letech, což dokumentují plakáty a fotografie, uložené na Obecním úřadě v Žihobcích. Dozvíme se zde například, že 1. 4. 1906 se představení Písmákova dcera hrálo na nově zřízeném jevišti v zámeckém sále, který spolku půjčil J. Excel, pan hrabě z Lamberků, zatímco dřívější představení se hrála v místních hostincích. Na památku 10. výročí spolkové činnosti se hrálo představení hry Závěť, před nímž byl přednesen projev napsaný hercem Národního divadla K. Želenským.
Je zřejmé, že nejčastěji se hrálo na Vánoce a Velikonoce, ale i jiné významné svátky, například 4. 7. 1920 se na Husův večer hrála hra od J. F. Karase - Kostnické plameny.
Dále 1. 4. 1923 ochotníci sehráli Jiráskovu Lucernu a čistý výnos byl předán ve prospěch zdejšího Sokola.
Výběr námětů byl pestrý, za zmínku stojí hra Hojička z lesa podle E. Krásnohorské, kterou 15. 6. 1924 sehráli žáci měšťanské školy. Zde vystupuje Odolenka - princezna z lesa, což poukazuje i na regionální zaměření.
V tehdejší době byly v okolí další ochotnické spolky, které si hrály navzájem pohostinská představení. Bylo běžné, že za divadlem lidé chodili několik kilometrů pěšky.
K 25. výročí založení spolku naši předkové uvedli hru J. K. Tyla Paní Marjánka, matka pluku. K 8. výročí národní samostatnosti 28. 10. 1926 uvedli hru Na polském zámku, jejíž děj se odehrává za 1. světové války v Haliči.
Další aktivitou ochotnického spolku bylo organizování maškarních plesů v hostinci "U Kojzarů" se smyčcovou hudbou, na něž zvali malými barevnými pozvánkami s výjevy roztodivných masek.
V březnu 1927 na oslavu narozenin pana prezidenta T. G. Masaryka zahráli ochotníci hru Chudý písničkář. V tomto roce hráli divadelníci velice často - doma i v okolí. Roku 1928 oslavili narozeniny pana prezidenta Masaryka známou hrou L. Stroupežnického Zvíkovský rarášek, pro děti sehráli Perníkovou chaloupku a dalším počinem byla slavná hra A. Jiráska Vojnarka.
Následovaly další hry, na plakátech se někdy začíná objevovat také jméno režiséra, jako například V. Trávníček nebo J. Bureš. Zdůrazněno je i to, že se hraje ve vlastní divadelní budově (původně skleník v zámeckém parku).
Desetiletí trvání Československé republiky oslavili už 14. 10. v Žihobcích hrou Kde domov můj? a 28. 10. se zúčastnili slavnostního průvodu k "lípě svobody" a pomníku padlých.
Roku 1929 uvedl spolek filmovou hru exotické lásky Maharadžův miláček, která se částečně odehrává v Indii. Obleky a výprava do této hry byla od firmy "Thália Praha".
V roce 1930 hráli k uctění památky A. Jiráska hru Psohlavci. 4. 5. 1930 proběhla "Slavnost kladení základního kamene" přístavby divadelní budovy a 5. 10. 1930 "Slavnost třicetiletého trvání spolku" spolu s otevřením nově přistavěné divadelní budovy.
Pravidelně probíhaly valné hromady spolku, kde se hodnotila a plánovala jeho činnost. V dalších letech je podle plakátů patrné, že se lidé rádi bavili i poučili, aktivitu spolku obohatilo pořádání májových a josefských zábav a mikulášské nadílky s divadelním programem. Na repertoáru se objevovaly i hry tehdy uváděné například v některých pražských divadlech či v rozhlasu. Mezi režiséry se ve třicátých letech objevují s různou frekvencí T. Kresl (objevuje se na plakátech v letech 1935 - 1953), V. Olič, K. Orlt, později ve čtyřicátých i E. Paroubek, B. Vyleta, F. Tomek, J. Nový, J. Vaněk, F. Cais, K. Kovařík a další. V roce 1934 byl v divadle dokonce i "Koncert moderní hudby". Svou hudební zdatnost ochotníci ukázali například uvedením známé české operety Románek z české vesničky roku 1935.
Činnost spolku neustala ani za protektorátu, ani za 2. světové války. Například v květnu 1939 hráli hru L. Stroupežnického Naši furianti nejen v kostýmech, ale část herců, zejména děvčat, byla v národních krojích. Z plakátu - Motto: České divadlo bylo kdysi prostředkem národního probuzení a zůstane i dnes velkou příležitostí k udržení našeho národa. V květnu 1940 hráli Strakonického dudáka od J. K. Tyla, kde účinkovalo přes 40 osob. Výpravnou hrou Královna Dagmar (dánská královna, dcera českého krále Přemysla Otakara I.) oslavil spolek 13. 4. 1941 čtyřicet let své existence. V květnu 1941 hráli v divadelní budově spolku žáci obecné a měšťanské školy pohádku Zlatá husa. Na Nový rok 1942 uvedl spolek Tyl veselohru F. F. Šamberka Jedenácté přikázání. A že se soubor nevyhýbal ani detektivnímu žánru dokládá uvedením hry Vrah jsem já 22. 11. 1942.
Válečné plakáty byly většinou psány na stroji, jako například i ten, jenž zve diváky na národní pohádku Sirotek, autora J. Kvapila, uváděnou 20. 3. 1943. V červnu 1943 mohli diváci v podání žihobeckých ochotníků shlédnout i veselohru U pokladny stál. V roce 1944 pak hráli 10. 4. hru Podvodnice z lásky.
Po válce hráli ochotníci dál hry s různými náměty, objevil se noví herci i režiséři, např. F. Peroutka, J. Jílek, A. Pintíř, F. Hejplík. V roce 1945 byla uvedena historická hra Stříbrná věž, dále například 21. 4. 1946 opereta Selská princezna od R. Piskáčka nebo 25. 5. 1947 národní divadelní hra se zpěvy Ta naše písnička česká. V neděli 29. 2. 1949 uvedli veselohru V. K. Klicpery Bělouši. O velikonocích 17.4.1949 sehráli hru Voják a následující rok 28. 5. 1950 hráli komedii Talár v městečku.
V padesátých letech stojí za zmínku jak hra A. Jiráska Kolébka (sehraná 27. 12. 1953), tak hra italského autora Carla Goldoniho Paní hostinská (Mirandolina - hráno 21. 11. 1954). Opět se na programu objevila Tylova Paličova dcera, uvedena 10. 4. 1955 v Žihobcích a pak v červnu pohostinsky v Žichovicích. V prosinci 1955 zahráli hru Honoré de Balzaca Evženie Grandetová, kterou poprvé režíruje žena - Anna Vaňková. Rok 1956 byl také ve znamení hostování okolních ochotnických souborů z Rabí, Kašperských hor i Hartmanic. Domácí pak zahráli v prosinci veselohru Pan radní si neví rady, v režii A. Fundové. V dubnu 1958 byla uvedena veselohra F. F. Šamberka Rodinná vojna.
V následujících letech se projevil nástup televizního vysílání, který všeobecně oslabil zájem o ochotnické divadlo. V Žihobcích se v té době objevili noví učitelé a učitelky, což se odrazilo uvedením podkrkonošské báchorky M. Kubátové Jak přišla basa do nebe, kterou režíroval tehdejší ředitel školy Otomar Doskočil. V květnu 1969 se hrála oblíbená veselohra Není zajíček, jako zajíček.
Divadelní spolek Tyl oslavil 11. 4. 1971 své 70. výročí stylově hrou J. K. Tyla Paličova dcera, kterou režíroval Adolf Pintíř. Zajímavostí je, že v roli Madlenky nyní vystoupila dcera někdejší Madlenčiny představitelky. V květnu následoval Slavnostní koncert a v srpnu pořádala obec Žihobce oslavu 50. výročí založení školy. Dne 21. 5. 1972 hráli zkušení ochotníci i mládež, opět pod režijním vedením A. Pintíře, veselohru F. F. Šamberka Palackého třída. Masky vytvořil F. Kůs ze Sušice. S tímto představením se hned v červnu zúčastnili krajské přehlídky vesnických a zemědělských divadelních souborů "Žlutické divadelní léto".
Ochotníci, v režii A. Pintíře, ještě uvedli v dubnu 1973 veselohru V. V. Štecha Třetí zvonění a v prosinci 1975 veselohru O. Zelenky Košilka. V dubnu režírovala paní Blažena Kukrechtová veselohru M. Švandrlíka Honorace z pastoušky. Plakát zvoucí na toto představení je poslední ve velké plakátové knize.
Mezi písemnostmi zaujme i vložená ozdobná pozvánka na Přednášku syna zakladatele spolku Tyl, prof. Františka Procházky, která se v divadle konala 16. 11. 1979 na téma: Pošumavím minulého století, Kněžna Káča a historie Žihobec.
I když plakátová kniha neobsahuje kompletní kolekci plakátů všech divadelních představení spolku Tyl, je možné vysledovat některé historické souvislosti nebo rodové linie herců. Pamětníci si mohou připomenout hezké zážitky, spojené s divadlem také díky dochovaným fotografiím.
© 2015, Žihobecké divadlo J.K.Tyla WebDesign: Luboš Peleška